HUDBA V DŘEVĚ ZAKLETÁ

O Projektu

Když byly Beně Havlů čtyři roky, zaslechla v Československém rozhlase nahrávku xylofonu. Do zvuku tohoto dřevěného nástroje se okamžitě zamilovala, i když vůbec netušila, jak vypadá. Zeptala se na to tedy svého tatínka, který byl muzikant z povolání a hlava otevřená. „To někdo hraje na kostky čokolády,“ vysvětlil jí původ magického zvuku její otec. A tím zpečetil osud jedné muzikantky. Hrát na čokoládu chce totiž každé dítě.

Bena ještě ten rok dostala svůj první čtyřřadý xylofon k Vánocům a v sedmi letech již koncertovala za doprovodu orchestru. Talentovaná muzikantka svému nástroji zcela propadla – a to do té míry, že se brzy nespokojila ani s jeho tehdejší podobou, a vymyslela xylofon pětiřadý, který si také nechala patentovat. Tím se stala celosvětově jedinou hráčkou na uvedený nástroj.

Po Benině otci byl její největší oporou manžel Jiří Kubica (který vystupoval pod uměleckým jménem Rudolf Rod), dirigent a klavírista. Společně s Benou odehrál koncerty po celém světě (hráli také např. na audienci u princezny z Bangkoku). Jiří nicméně v roce 2014 po těžké nemoci zemřel a Bena zůstala sama se svým nástrojem.

Mezitím v Chicagu mladý americký producent Dennis Funk vyhledával na internetu nahrávky různých dřevěných nástrojů, a na youtube narazil na záznamy některých Beniných skladeb. Její virtuozita mu učarovala a rozhodl se, že s Benou musí navázat spojení. Pak na jedné mezinárodní rozhlasové konferenci potkal dokumentaristku Terezu Rekovou. Jakmile zjistil, že je Tereza z Česka, neváhal, a poprosil ji o pomoc.

Dokument hravou formou přibližuje život české umělkyně, a zároveň vykresluje její vztah k unikátnímu nástroji. Celé natáčení proběhlo dvojjazyčně, a v průběhu tak nastalo několik úsměvných momentů plných neporozumění nebo vyčerpání překladatele, tedy Terezy, která vystupuje z role pouhého překladatele, a stává se aktivním hybatelem děje. Dokument je příběhem o životě jedné nadšené muzikantky, ale také o problematice stáří, lásky, spravedlnosti a potřebě dobrých konců. Můžeme je ale vždycky mít?

Pořad si můžete poslechnout NA TÉTO ADRESE.

Mistr zvuku: Ladislav Reich

Dramaturgie: Dan Moravec